Proč kojení na požádání nemusí stačit

Kojení je stále velkým a kontroverzním tématem. Všichni víme (aspoň tedy doufám), že je přirozené, všichni víme, že má benefity pro matku i miminko, a všichni taky víme, že přes nejen tato naprosto zřejmá fakta, umí názory na kojení rozdělovat společnost na několik táborů nejen matek, ale také odborníků.

Kdyby přeci jen někdo nevěděl, jaké benefity může kojení přinášet, pojďme si to zopakovat.

Kojení pomáhá např.:

• rychlejšímu stahování dělohy do původního stavu před těhotenství
• snižovat intenzitu poporodního krvácení
• v prevenci poporodních úzkostí a depresí
• snížit rizika vzniku rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky 2. typu, některých onemocnění srdce a cév nebo řídnutí kostí (tzv. osteoporózy) v pozdějším věku
• poskytovat miminku všechny potřebné živiny a protilátky, které chrání dítě např. před záněty středního ucha, infekcemi dýchacích cest nebo před průjmy
• nezatěžovat ledviny miminka vysokým množstvím bílkovin, které se vyskytují ve větší míře v umělém mléce
• snížit riziko syndromu náhlého úmrtí (SIDS)
• chránit miminko před vážnými nemocemi jako jsou např. Crohnova choroba, cukrovka, alergie, ale i nadváha a obezita
• snižovat procento dětí hospitalizovaných v nemocnici
• snížit finanční zatížení rodiny

Výhod by se tu dalo vyjmenovat ještě mnohem více. Často zapomínáme také na další úhly pohledu, které kojení může přinést a těmi jsou dopad na společnost a dopad na planetu. Vždy se ráda ve své práci i ve svém životě zabývám věcmi z tohoto širokého spektra. Tím, jak vlastně způsob, jakým se rodíme na tento svět a způsob péče, kterou od svých rodičů a systému dostáváme, ovlivní nás a tím celé naše okolí.

• Když dostanu přirozenou a laskavou péči, která podporuje můj přirozený vývoj, jak to ovlivní mě?
• Jak to ovlivní lidi, se kterými se v životě setkám?
• Jak to ovlivní práci, kterou si v životě vyberu?
• Jakou hodnotu budu předávat společnosti dál?
• Jakou měrou to ovlivní můj vztah k přírodě a prostředí, ve kterém žiji?
• Jakým způsobem to změní rodinné vzorce chování, až se mi narodí děti?

A mnoho dalších a dalších otázek, aneb ať žije mé overthinking.   Ale k tomu se můžeme dostat jindy.

Jako laktační poradkyně a ženy (matky) pečující o další ženy se snažíme šířit osvětu v této oblasti. Snažíme se klást důraz na přípravu na kojení ještě před narozením miminka, protože se v praxi setkáváme s nezanedbatelným množstvím žen, kterým se kojení nedaří, které se při kojení doslova trápí, zažívají místo pocitu radosti, klidu a lásky, bolest, pláč a třeba nepřisávající se miminko, které ne a ne přibírat.

Nejčastější radou, se kterou se můžeme z různých více či méně odborných stran setkat, je “KOJ NA POŽÁDÁNÍ”. A tím by se to mělo vyřešit nebo by to měla být minimálně prevence problémů s kojením. Proč si ale myslím, že to je krásná a vlastně i zcela pravdivá rada, ale nemusí v dnešní době vůbec stačit? Tady jsou hned 3 nejčastější důvody.

1. Nevíme, co to znamená

Často si pod pojmem “kojení na požádání” neumíme nic moc představit. Jak vypadá takové požádání? Když miminko pláče? Když si cucá ruce? Když kňourá? Jaké jsou ty signály? Jak je poznat?

Často bychom mohly reagovat na drobné signály miminka, které značí potřebu se kojit, ale normou společnosti (vidíme to i ve filmech), kterou jsme se podvědomě naučily, je reagovat až na ten poslední signál a tím je pláč. Jenže když miminko pláče, bývá často těžké jej nakojit. Nejde mu se přisát. Znamená to tedy, že tohle není to “požádání”? Znamená to, že dělám něco špatně nebo že prso nechce, když se nepřisaje? Samé otázky a pochyby. A jak to vlastně jako čerstvé mámy máme poznat, když kolikrát ještě před samotným narozením miminka…

2. Dostaneme nevhodné rady

Bohužel, je to tak a děje se to i na místech, kde bychom rady očekávaly kvalitní, kde se poprvé dostáváme do systému péče o dvojici matka-ditě. V porodnici. Dalším zdrojem nevhodných či poškozujících rad může být ale i naše rodina, internet, sousedka od vedle, švagr kamarádovo bratrance ze třetího kolene a další… Jistě mě chápete. S radami se roztrhne pytel vždy, všude a při jakékoliv příležitosti. Ovšem, ačkoliv věřím tomu, že se nám dotyční nesnaží kojení znepříjemnit, že se nám skutečně snaží pomoci a je to jen jejich trochu nešťastné vyjádření zájmu a péče o nás, může to vést k tomu, že se z kojení stane boj.

Mezi nejčastější nevhodné rady patří například:

• Koj až po x hodnách, jinak se smíchá natrávené a čerstvé mléko…
• Koj 10 minut z jednoho a 10 minut z druhého prsa, jinak si z tebe udělá dudlík…
• Nemůžeš kojit hned, jak si kňourne, vycvičí si tě…
• Neuspávej kojením, zvykne si na to…
• Už nepije a jenom dudlá, sundej ho z toho prsa…
• Máš divné bradavky, to mu určitě nejde se přisát kvůli tomu, tady máš kloboučky…
• Střídání prsa a flašky ničemu nevadí, my měli dudlík i flašku a taky nám to nevadilo…
• Za nás se to dělalo taky tak a nic nám není…

Jak ale souvisí tyto dobře mířené “rady” s tím, co považuji na radě “koj na požádání” jako nedostatek? Díky mnoha takovým radám, kterými se ženy začnou řídit, přes všechny možné myšlenky, které jim napovídají, že to není ono, že takhle to přeci necítí, se méně či více ovlivní chování matky i miminka a tím pádem také kojení. Může se totiž časem stát, že…

3. Miminko se o kojení nehlásí

Když se miminko nehlásí, v přeneseném slova smyslu “nežádá”, ztrácí tato rada už veškerý svůj význam. Když spojíme tyto 3 hlavní body, které zmiňuji, máme na skutečný problém zaděláno. Protože chceme-li kojit na požádání, nevíme, co to znamená a necháme se (i když nechtěně) ovlivnit nepodloženými radami, díky kterým miminko ztratí možnost nebo sílu vyjádřit jeho žádosti, tedy signály, jak toho docílíme?

Pojďme se tedy podívat na nejviditelnější signály, kterými miminko dává najevo jeho “žádost” se nakojit:

• aktivita (ošívání, kroucení)
• cucání ručiček
• kývání ze strany na stranu
• “klování”
• kraulování rukama a nohama
• otevírání pusy
• vyplazování jazyka
• kňourání
• pláč  

Jsou situace, kdy se může stát, že miminko tyto signály nepoužívá a nebo používá až ten poslední a tím je pláč, o kterém jsem už psala, že při něm bývá problematické miminko nakojit. V takovou chvíli je velký rozdíl mezi “kojením dle potřeb” miminka a “kojením na požádání”.

Pokud bychom pouze nevěděly, co “kojení na požádání” znamená a nebyly stále ze všech stran bombardovány marketingem a společenskými normami, bylo by to v pořádku, protože věřím tomu, že každá máma cítí a nebo časem pozná, vypozoruje, zkrátka naučí se číst své miminko a vznikne naprosto krásná a spoKOJENÁ SPOLUpráce.

Do takové situace, kdy se miminko ale o kojení nehlásí, se můžeme dostat právě díky nepodloženým radám a nevhodným pomůckám, v některých případech kvůli zdravotnímu stavu miminka (např. žloutenka). Stačí taková poporodní separace a znemožnění samopřisátí. Miminka se rodí s řadou vrozených reflexů, které na sebe navazují a prolínají se. Tyto reflexy vedou miminko k promyšlenému a zcela fascinujícímu procesu samopřisátí. Matčino tělo je vybaveno celou řadou skvělých funkcí, aby tomu procesu pomohlo. Jak je ta příroda chytrá že?

Ovšem když miminku a mamince sebereme tuto první zkušenost a separujeme jej od mámy do zavinovačky, dáme mu dudlík, ženě kloboučky, přes noc jej umístíme na novorozence, aby se mohla (zdravá) žena vyspat i přes to, že si své miminko žádá, plus k tomu připojíme rady intervalů v kojení a řeči o rozmazlování, podrýváme tím tu nádhernou spolupráci mezi miminkem a ženou, aby se mohly za všech přirozených procesů spolu začít učit. Můžeme tím způsobit nejen bolestivé kojení, ale také neprospívající miminko.

Proto z celého srdce doporučuji, abyste si dovolily připravit se na kojení ještě před porodem. Najděte si kurz vedený zkušenou laktační poradkyní, která se řídí Evidence Based informacemi. Nebo se s takovou laktační poradkyní spojte hned po porodu, aby se na vás s miminkem podívala “jen tak” a předešly jste potížím s kojením. Nebojte se kojit své miminko aktivně (nabízet mu prso i samy od sebe nebo ve spánku), nebojte se spát se svými dětmi a být s nimi často v kontaktu kůže na kůži, nebojte se, že své děti rozmazlíte péčí a kojením na uklidnění. Vy nejste dudlík. VY jste máma!

Řešíš-li problémy s kojením, obrať se na laktační poradkyni ve svém okolí.